Při psaní článku na téma týdne co dává či nedává smysl, mně chvilku trvalo, než jsem se rozmyslela, o čem budu psát. Ale nakonec jsem zase zabrousila do své oblíbené tématiky. Příběhů, které napsal sám život.
Paní Karla, říkejme jí tak pro tento příběh, byla již šest let upoutána na invalidní vozík. Před rokem se rozhodla pořídit si nový vozík, který si zaplatila. Za půl roku však došlo k jeho poškození, konkrétně k "prošoupání" látky, která kryje záda vozíčkáře. Protože vozík byl ještě v záruce, paní Karla uplatnila jeho opravu zdarma. A zde se stalo něco, co mi hlava nebere. Záruka nebyla uznána s odůvodněním, že tato vada se stala používáním vozíku a na to se záruka nevztahuje. Dodnes to nepochopím. Jak jinak by mohla závada vzniknout, než používáním věci? Rozumné vysvětlení asi pro toto zdůvodnění nenaleznete. Karle nezbylo, než si nový potah zaplatit.
Další takový případ se opět vztahuje k sociální politice v naší zemi. Je všeobecně známo, že osoby postižené mají nárok na příspěvek při nákupu osobního vozidla. Nebudu a ani nechci se rozepisovat o tom, jaká všechna vyšetření taková osoba musí podstoupit. Mnohdy je to i nedůstojné, ale bohužel takové jsou předpisy. Ale problém nastane, pokud vám nějaký nenechavý a bezohledný zloděj takové vozidlo ukradne. Co si myslíte, že udělá úředník v tomto případě? Potěší vás. Do půl roku musíte vrátit úřadu poměrnou část příspěvku, který jste na vozidlo dostali. Jak se bude postižený člověk dál dopravovat do práce, k lékaři či kamkoliv jinam, nikoho nezajímá. O nový příspěvek můžete zažádat nejdříve za pět let. Také mně to hlava nebere.
Další případ je tak trochu pro zasmání, ale bohužel zase pravdivý. Před určitou dobou, kdy ještě neprobíhalo focení žadatelů o občanský průkaz přímo na příslušném úřadu, se paní Milena vydala na úřad pro novou občanku, se všemi patřičnými doklady, včetně dvou fotografií. K jejímu úžasu úřednice její žádost nepřijala, s tím, že fotografie neodpovídá předpisu, protože Milena se usmívala a byly jí vidět zuby. Dokonce ten předpis Mileně i ukázala, prý je to nařízeno z Evropské unie. Nezbylo nic jiného, než se nechat znovu vyfotit. Na nové fotografii sice Milena vypadala jako největší zločinec z dějin kriminalistiky, ale bylo to podle předpisu. Myslím si, že na fotky, které máme nyní v občankách všichni, je lépe se raději nedívat. Určitě tam většina z nás vypadá docela jinak, než ve skutečnosti.
A když už jsem narazila na Evropskou unii, nedá mi, abych si nepostěžovala na některé absurdity. Dá si někdo z vás v restauraci "tuzemák?" Pochybuji. Každý určitě řekne, že chce malý nebo velký rum. Kupujete pomazánkové máslo? Omyl. Dnes je to "bystřická pomazánka". Rostou vám na zahradě jiné než rovné okurky? Máte smůlu. Takové okurky by podle EU zřejmě nebyly okurkami. Možná, že někoho z vás napadne ještě další podobná absurdita. Prostě - hlava mi to nebere…
Žádné komentáře:
Okomentovat