Zvyky a tradice

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích a zejména v moravskoslezských regionech jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou-li do Česka na Vánoce či o Velikonocích. Při tvorbě tohoto článku mi z části byly nápomocny webové stránky http://www.eu2009.cz. Podívejme se proto na český rok a jeho nejznámější zvyky a tradice.

Masopust

Třídenní svátek, jímž začíná čtyřicetidenní půst končící o Velikonocích. Přípravě na masopust předcházel takzvaný "tučný čtvrtek" - tučný proto, že se měl člověk před půstem co nejvíce najíst a napít. Vyvrcholením tohoto svátku je masopustní úterý, kdy se konají průvody maškar a divadelní představení.

Pašijový týden

Poslední týden čtyřicetidenního půstu se nazývá pašijový týden na památku Kristova utrpení. V tomto týdnu mládež chodívala s řehtačkami a hrkačkami, které svým zvukem nahrazovaly zvonění zvonů, jež podle víry odletěly do Říma, a proto nezvoní.

Škaredá středa

Středa před Božím hodem velikonočním. Říkalo se jí škaredá, černá nebo sazometná, protože se vymetaly komíny. Ten, kdo se v tento den škaredí a mračí, se bude mračit po všechny středy v roce.

Zelený čtvrtek

Na Zelený čtvrtek je zvykem jíst špenát. V kostele zaznívají naposledy zvony "odlétající do Říma". Pak umlknou až do Bílé soboty. Mnohde existovala pověra, že když naposledy zvoní na Zelený čtvrtek zvon, má člověk cinkat penězi, aby se ho držely. Pečou se jidáše - zvláštně tvarované obřadní pečivo z kynutého těsta.

Velký pátek

Tento den se nesmí jíst maso. S Velkým pátkem je také spojená víra v magickou sílu země a zázraky, které se toho dne dějí. Podle lidových tradic se na Velký pátek otevírala země, aby na krátkou dobu odhalila ukryté poklady. Proto se v tento den nesmělo hýbat zemí, neprováděly se žádné práce na poli. Večer bylo v lesích, u zřícenin hradů a na dalších opuštěných místech viděthledače pokladů. Obvykle se na Velký pátek také hrají divadelní představení - pašijové hry. Tento den je v křesťanství považován za den Kristova ukřižování.

Bílá sobota

Bílá sobota je posledním dnem čtyřicetidenního půstu. Před vchodem do kostela se světil oheň - této tradici se říkalo "pálení Jidáše". Do dnešních dnů se uchoval zvyk nosit do kostela svíce, které se posvěcují připálením od posvěceného velikonočního paškálu.

Boží hod velikonoční

Velikonoční neděle. Tradičně se peče velikonoční pečivo - beránek. Ten se dříve společně s mazancem, vejci, chlebem nebo vínem nosil do kostela, kde jej kněz posvětil. V křesťanské tradici je Velikonoční neděle největší slavností církevního roku, při níž se slaví Kristovo vzkříšení a vítězství nad smrtí. Velikonoce jsou pohyblivým svátkem, který se slaví první neděli po prvním úplňku po 21. březnu.

Pondělí velikonoční

Velikonoční pondělí je dnem uvolnění a veselí, oslavou nového života. Jedná se o svátek, který souvisí jak s křesťanskou tradicí zmrtvýchvstání Krista, tak i s pohanskými tradicemi přechodu zimy v jaro. Chlapci chodí šlehat dívky s pomlázkou(spletenými pruty zdobenými pentlemi, které přenášejí životadárné mízy stromů do těla člověka), aby byly po celý následující rok zdravé a veselé. Za odměnu dostávají chlapci od děvčat malovaná vajíčka (kraslice). V některých regionech bylo zvykem, že děvčata polévala chlapce vodou, aby byli svěží, nebo naopak. V úterý chodila na oplátku s pomlázkou děvčata.

Apríl - 1. duben

Tradice, dodržovaná dodnes. Tento den je spojen s různými vtípky a žertíky, na které se každý snaží nachytat své příbuzné a známé. Nejedná se o typicky českou tradici, ale vzhledem k velkému smyslu pro humor se tato tradice v Česku velmi ujala.

Pálení čarodějnic a Filipojakubská noc

Od středověku se věřilo, že existují dny, kdy mají zlé síly větší moc než jindy. To platilo například o Filipojakubské noci z 30. dubna na 1. května, kdy se na obranu proti čarodějnicím na vyvýšených místech pálily ohně. Postupem času se ujala tradice "pálení čarodějnic", která se dodržuje dodnes.

1. máj - lásky čas

Na prvního května musí dívky dostat políbení pod rozkvetlou třešní, aby neuschly a zůstaly stále krásné. Pražští milenci směřují v tento den na vrch Petřín, aby položili květinu k pomníku Karla Hynka Máchy (1810-1836), českého romantického básníka, který je autorem básně Máj. Tato báseň vypráví o tragické lásce mezi dvěma mladými lidmi a je součástí české klasické literatury. První květen se také slaví jako mezinárodní svátek práce. Starší generace jistě pamatuje na totalitní první máje, průvody pracujících s povinnou účastí, oslavující především úspěchy vládnoucí strany a tehdejší světovou velmoc - Sovětský svaz. Tyto průvody však s původním pojetím prvního máje jako svátku lásky neměly vůbec nic společného.

Dušičky - 1. a 2. listopad

Od roku 998 se svátky zesnulých připomínají 1. a 2. listopadu. V některých obcích se v tento den peklo zvláštní pečivo nazývané "dušičky", určené pro žebráky a pocestné. Dnes se na památku zemřelých kladou na hroby květiny, věnce a zapálené svíčky.

Svatý Martin - 11. listopad

"Sv. Martin přijíždí na bílém koni" - toto pořekadlo označuje svátek sv. Martina za den, kdy poprvé padá sníh. Tradičně se v tento den obědvala svatomartinská husa a peklo se svatomartinské pečivo. V posledních letech vzrůstá popularita obnovené tradice otevírání mladého "svatomartinského" vína, francouzského Beaujolais Nouveau po česku.

Advent

Adventní doba (období čtyř neděl před vánočními svátky) je dobou postní a je spojena s přípravami na Vánoce. Název tohoto období pochází z latinského adventus a znamená "příchod" - tedy narození Ježíše Krista.

Barborky - 4. prosinec

Svátek svaté Barbory je spojen se zvykem řezání Barborčiných větviček neboli barborek. Podle lidové tradice bylo třeba s prvním slunečním paprskem uříznout větvičku z třešně staré nejméně deset let a odnést ji do domu, kde žila neprovdaná dívka. Pokud větvička o Štědrém dnu rozkvetla, znamenalo to, že si dívka v nadcházejícím roce najde ženicha. I dnes jsou barborky typickou předvánoční výzdobou domovů. V Čechách děti o svatobarborské noci dávají do oken punčochu, do níž jim Barbora naděluje drobné pamlsky, ale také uhlí, kameny nebo brambory, pokud děti v právě končícím roce zlobily.

Mikuláš - 6. prosinec

V předvečer tohoto svátku sestupuje sv. Mikuláš společně s andělem z nebe na zem, do průvodu se k nim připojuje ještě čert. Společně obcházejí děti - hodné chválí, zlobivé pak kárají a nabádají k lepšímu chování. Děti musí mikulášskému průvodu zazpívat písničku nebo přednést básničku (dříve se modlily a zpívaly koledy). Za odměnu jim anděl naděluje sladkosti nebo hračky, zlobivým pak čert dává uhlí nebo brambory. U koho se průvod Mikuláše, anděla a čerta nezastaví, může si dát na okno, pod polštář nebo na kliku punčošku pro noční dárky od Mikuláše.

Vánoce - 24. prosinec

Hlavním vánočním svátkem je v Česku Štědrý den. V českých domácnostech se v tento den setkáte s pohádkami, se jmelím a samozřejmě i s nazdobeným vánočním stromečkem. Ke Štědrému dni se pojí také mnoho tradic - celodenní půst (kdo jej dodrží, uvidí večer zlaté prasátko), lití olova (věštění budoucnosti podle tvaru odlitého kusu) nebo házení střevícem (dopadne-li špičkou ke dveřím, dívka se do roka provdá). K obědu se mají jíst bezmasá jídla - hrách, kroupy nebo nákyp s houbami - kuba. Když vyjde první hvězda, měli bychom zasednout ke štědrovečerní večeři. Jako sváteční pokrm se podává rybí polévka a smažený kapr s bramborovým salátem. Dnes v mnoha domácnostech smaženého kapra nahrazuje smažený řízek. Sladkou tečkou je tradiční vánoční cukroví. Po večeři se rodina sejde u vánočního stromečku, pod který naděluje dárky Ježíšek.

25. prosince se oslavuje 1. svátek vánoční - Boží hod. Rodiny se scházejí u společného oběda - nejčastěji se jí pečená kachna nebo husa, knedlíky a zelí.

26. prosince se oslavuje 2. svátek vánoční - svatý Štěpán. V tento den chodili koledníci po domech koledovat - zpívat a přát zdraví i úspěch v hospodaření. Za koledu obdrželi ovoce, peníze nebo pozvání k posezení v domě. Dnes se tato tradice pozvolna vytrácí. Alespoň ve velkých městech ojedinělí koledníci očekávají za koledu už jen peníze a jejich počínání připomíná spíše žebrání, než vánoční tradici.

Nový rok - 1. leden

Nejznámější motto pro tento den zní: "Jak na Nový rok, tak po celý rok". Tradičně se na Nový rok podávala čočka nebo hrách, který měl zajistit rozmnožení peněz. Nemá se vařit drůbež, aby neuletělo štěstí. V dnešní době na Nový rok alespoň v naší rodině je tradicí svíčková omáčka. První leden je také státním svátkem - Dnem obnovy samostatného českého státu.

Tři králové - 6. leden

Zakončení vánočních svátků probíhá 6. ledna, kdy se připomíná příchod mudrců od východu - Tří králů, v českých zemích nazývaných Kašpar, Melichar a Baltazar - do Betléma. Tři králové chodí po domech a na dveře píší svěcenou křídou písmena K+M+B. Nejde o začáteční písmena jejich jmen, jak bychom se mohli domnívat. Jedná se o zkratku latinského "Christus mansionem benedicat" - Kristus žehnej tomuto domu.

Putování rokem nejznámějších českých tradic a zvyků je u konce. Doufám, že jste se při čtení článku příliš nenudili. Posuďte sami, které zvyky nebo tradice se u vás dodržují i v současnosti. Jedno je jisté. V dobách minulých, a to nejen dodržováním tradic a zvyků, ale i způsobem života a vírou měli k sobě lidé mnohem blíž, než je tomu dnes.

Téma týdne: Staré zvyky