20.11.13

Hrátky s češtinou


Téma týdne "Prsa" je docela provokativní. Já vím. Muži očekávají články, velebící tuto část ženského těla, aby si početli a namlsali se. Ale já nic takového v úmyslu nemám. Dané téma mě přivedlo na myšlenku, jak krásně květnatý a bohatý je náš mateřský jazyk. Proč si s ním tedy na daném slovíčku trošku nepohrát?

Z hlediska české mluvnice jde o podstatné jméno, mužského rodu neživotného, v jednotném čísle ve tvaru prs, nesprávně prso. Má v češtině několik významů. Jistě nejpopulárnější a nejvíce vyhledávaný je význam tohoto slova jako ústrojí lidského těla na přední straně hrudníku, v němž je uložena mléčná žláza. Pro někoho překvapivé může být, že i muži mají fyziologicky funkční mléčnou žlázu, která je u nich zakrnělá (pánové prominou, ale kojit mimino by je asi moc nebavilo). Název prsa lze v češtině nahradit i jinými spisovými výrazy, jako například vnady, ňadra. Slangové výrazy v tomto článku uvádět nechci, myslím si, že jsou všeobecně známé.

Další nejznámější význam tohoto slova směřuje do plaveckého sportu. Plavecký styl prsa je jednou z plaveckých technik s nejmenší účinností, co se týče rychlosti. Disciplíny v tomto plaveckém stylu jsou odstupňovány vzdáleností na 50, 100 a 200 metrů. Odborníci kratší vzdálenosti označují jako sprint, nejdelší vzdálenost je záležitostí spíše vytrvalostní.

S významem daného slova nyní zavítám do potravinářství a pohostinství. Kdo z nás si nekoupil v supermarketu kuřecí či kachní, nebo husí prsa? Bude nás asi hodně málo, kdo takovou terminologii neznají. A v pohostinství? Tam už si na kuřecích, kachních nebo husích prsou můžeme jenom pochutnat, pokud si je podle vlastního receptu neupečeme doma sami. A věřte nebo ne, je to opravdová mňamka.

Poslední význam daného slova, který mne v souvislosti se zadaným tématem napadá, je sice tak trochu přenesený, ale také často používaný. Určitě jste někdy dobíhali autobus, tramvaj, vlak, či jiný dopravní prostředek. Pokud jste nebyli v této situaci sami a doběhli jste těsně jako první, dá se říci, že jste zvítězili "o prsa". Podobné terminologie se můžeme dočkat i v atletice při běžeckých disciplínách.

Snad vás můj článek alespoň trochu pobavil. Čeština je prostě výrazově bohatý jazyk. Nedivím se cizincům, když říkají, že je to pro ně jedna z nejtěžších řečí na světě, když se ji mají učit. Ale já pro tuhle bohatost svoji mateřštinu miluji a doufám, že nejsem jediná.




1 komentář:

  1. Já jsem rodilý "ostravak" a doma jsme vždy mluvili spisovně. Otec byl totiž absolventem reálného gymnazia a nastoupil na KNV jako důchodkový adjunkt. Takže u nás se nepoužívaly ani slengové, natož vulgární nebo sprosté slova.
    Když jsem nastoupil po vojně k lesům jako automechnik, tak když se praštíte kladivem do palce, tak zkuste říct: "Jé ty můj malý bobečku, ukaž, já tě pofoukám." nebo z vás vyletí známé slovo na k****?
    Když jsme se přestěhovali na hranici Hané, tak jsem nerozuměl chlapům, co to říkali - kozy, dudy...

    OdpovědětVymazat