Co to vlastně je provokace? Samozřejmě že význam tohoto slova každý zná. Jde o úmyslný vyzývavý čin, nebo vyzývané chování nebo jednání. K provokativnímu chování a jednání je třeba se vrátit až do dětských let. Děti dokážou skutečně spolehlivě provokovat své rodiče s úmyslem dosáhnout svého. Ne vždycky však se svojí provokací uspějí. Dětské provokace typu "maminko, kup mi toho plyšáka, už ho má i Helenka od vedle a celá třída, jenom já ne, a tys mi to slíbila před týdnem", nemusí vždy být tím pravým ořechovým. Ale nakonec to nějak zvládneme. Co bychom pro naše ratolesti neudělali.
Téma tohoto týdne mne přivádí na myšlenku, kdo vlastně dokáže více provokovat a čím. Jsou to muži, nebo ženy? Těžká otázka. Vždycky bude záležet na konkrétní situaci, za které budeme chtít provokovat. Obecně si ale myslím, že větší schopnosti k provokacím mají ženy. Je to dáno už jejich vizáží. Vzpomeňme jen na naše mladá léta. Dámy, přiznejme si, která z nás nevyužila svých předností, hlubokých dekoltů a krátkých sukní k provokaci druhého pohlaví? Stávalo se to nám a stává se to určitě i nyní třeba studentkám, z nichž některé skutečně díky svým přednostem dosáhli kýžený studijní výsledek. Provokovat dokáží i na smluvené schůzce s osobou opačného pohlaví. Kdo by pak oddolal, pánové, že.
Ale čas je běžec dlouhým krokem a postupem let již dekoltem ani krátkou sukýnkou nikoho nevyprovokujeme. Přichází v úvahu pouze provokace slovní. Myslím si, že slova je třeba vždycky pečlivě vybírat. Co bude platná naše naštvaná řeč k partnerovi, který zrovna přišel domů společensky unavený a nám, tedy ženám, se to nelíbí? Může to vést jedině k jeho vyprovokování vůči nám a skončit opravdu neslavně. Nepochybně je třeba si naše výtky schovat na další den, až bude schopen nás smysluplně vnímat.
Pánové však také dovedou své protějšky spolehlivě provokovat. Ať je to dáno jejich poznámkami "jak to, že nemám v lednici pivo, kdy bude konečně ta večeře", přičemž žena kmitá kolem sporáku a dětí a muž si spokojeně sedí v křesle a čte noviny. Provokovat dokážou zejména svou žárlivostí, ve většině případů neopodstatněnou. Slýchané projevy "s kým ses to venku zase bavila, kdo to je, co ti chtěl, proč si s ním tykáš, když s ním sedíš v kanceláři" a další, dokážou ženy zaručeně naštvat. Dá jim mnoho práce, aby právě používaným válečkem na těsto nezválely záda i svému partnerovi.
A to je další problém provokací. Provokovat v dospělosti bychom měli zdravě, být vtipní a na úrovni a své protějšky především pobavit (platí pro obě pohlaví). V opačném případě se totiž můžeme vystavit i hrubému násilí. Takové provokace však rozhodně nejsou ani mým a předpokládám, že ani vaším cílem.
Žádné komentáře:
Okomentovat